Změny v ekonomice
Prohlašuji, že jsem si plně vědom skutečnosti, že naše republika má uzavřenu řadu mezinárodních smluv, které musí dodržet, je integrovaná v mezinárodních ekonomických vztazích, je plně exportně orientovanou a otevřenou ekonomikou. Všechny níže uvedené návrhy a opatření mají v ekonomické oblasti tyto základní cíle:
* Vyvedení společnosti z područí globálního finančního systému,
* maximální soběstačnost společnosti v oblasti zabezpečení potravin, energii a bezpečnosti,
* začlenění se do mezinárodní dělby práce na základě rovnosti a vzájemné výhodnosti,
* zavedení pouze fyzické (reálné) ekonomiky, bez finančních spekulací,
* kooperaci mezi veřejným a podnikatelským sektorem ve společnosti,
* zabezpečení minimálního ekonomického standardu každého občana.
„Ekonomické zákony (v dnešním systému) platí pouze v průměru, nikoli jako přesné vztahy“
(Ekonomie, Paul A. Samuelson a William D. Nordhaus, Nakladatelství Svoboda, Praha 1991, str. 9)
Níže uvedený alternativní návrh nastavuje minimální ekonomický standard (MES) občana, který dává jednotlivci šanci na důstojný a spokojený život, pokud pracuje nebo chce pracovat.
Plánovaná nebo tržní ekonomika? Navrhovaný systém je z tohoto pohledu smíšený, kdy na jedné straně společnost pečlivě plánuje svoji budoucnost, svůj rozvoj a v souladu s takovým dlouhodobým plánem nastavuje určité korektury obecně chápaným mantinelům systému a činí strategická rozhodnutí ve věcech ovlivňujících vnitřní život společnosti, ale i chování společnosti směrem k zahraničí, což jednoznačně znamená, že tato nová občanská společnost má vizi, ke které směřuje. SES zcela jasně a vědomě dělí společnost na 2 základní části (sektory), které jsou ve vztahu vzájemné kooperace: veřejný sektor a podnikatelský sektor.
Veřejný sektor je řízen kolektivními rozhodnutími občanů společnosti prostřednictvím mechanismu elektronického průběžného volebního systému na dané úrovni státní správy a samosprávy (obec, kraj, parlament). V tomto sektoru se rozhoduje o záměru realizovat konkrétní programy neziskového charakteru i programy spadající do oblasti infrastruktury, oblasti ekonomiky s obtížně přesně stanovitelným ekonomickým přínosem, přesto nutnými pro život společnosti (zdravotnictví, školství, základní výzkum, obrana ...), ale i programy spadajícími do podnikatelského sektoru, kdy obec nebo kraj má možnost zakládat obchodní společnosti. Do tohoto sektoru spadají také přirozené monopoly ve veřejném vlastnictví, které mají za úkol zabezpečit společnost dostatečným množstvím energií, vody, surovinových zdrojů atd.
Poznámka: Předpokládá se, že například ČEZ, přenosová soustava, kolejové systémy, silnice atd. Budou ve veřejném vlastnictví a budou fungovat na neziskovém principu. V případě výroby elektrické energie to vůbec neznamená, že bude tuhá centralizace výroby elektrické energie, ale naopak, každá obec může sama vybudovat svoji vlastní elektrárnu a zabezpečit tak i svůj ostrovní provoz, pokud si to občané budou přát. Čím více bude docházet k decentralizaci výroby elektrické energie, tím více elektrické energie z velkých elektráren bude možné prodávat do zahraničí a získávat pro společnost cizí měnu…
Podnikatelský sektor je řízen výhradně a pouze tržními principy, v rámci nastavených 70 společností mantinelů (několik závazných pravidel), které jsou stejné pro všechny účastníky trhu, bez výjimek. Základním rozhodovacím prvkem je svobodná volba a odpovědnost účastníka trhu.
Taková volnost tržních vztahů v kapitalistických ekonomických systémech různých zemí světa zatím nikde realizována nebyla, protože nikdy nikde nebyl tento systém provázán s reálnou možností zabezpečení rovného přístupu k čerpání finančních zdrojů každým občanem nebo subjektem společnosti. Každý ekonomický systém v minulosti, i ten dnešní, tak nebo jinak, omezoval určitým skupinám občanů rovný přístup k finančním zdrojům a neumožňoval jim seberealizaci na základě jejich svobodné vůle a odpovědnosti.
Ne každý člověk koná ryze účelově a pouze ve svůj prospěch, jak se domníval svého času Adam Smith, protože každý člověk má jinou úroveň duchovního rozhledu a také každý člověk má jiné priority, podle kterých uskutečňuje své volby. SES počítá s tím, že v každé společnosti jsou I občané, kteří se rozhodují striktně podle svých materialistických tužeb. S ohledem na ně je take celý systém provázán tak, aby i toto na první pohled ryze sobecké chování občanů, preferujících pouze materiální smysl života a hromadění materiálních statků, bylo provázáno s růstem životní úrovně i ostatních občanů společnosti, aniž by systém tyto materiálně orientované občany, nějak brzdil, znevýhodňoval nebo jim jiným způsobem překážel v jejich seberealizaci, právě naopak, výše zmíněná kooperace mezi veřejným a soukromým sektorem dává i těmto občanům plně k dispozici celou materiálně technickou základnu společnosti, aby mohli v maximální míře uspokojovat své potřeby. Na druhé straně, systém neumožňuje těmto občanům prostřednictvím 90 realizace jejich volby kumulovat moc v jejich rukou a neumožňuje jim přímo ani nepřímo zotročovat ostatní občany ani společnost.
Je na svobodné volbě občana, prostřednictvím kterého sektoru bude uspokojovat své potřeby. Z toho jasně vyplývá, že prostřednictvím podnikatelském sektoru bude uspokojovat své potřeby pouze ten občan, který se tak svobodně rozhodně. Bude to jeho volba. Systém ani společnost jej nemůže přinutit, aby na tuto svoji svobodnou volbu rezignoval. Samozřejmě je to jako vždy – něco za něco. Ve veřejném sektoru budou mzdy rovny minimální mzdě (26 500 Kč/měs v době přechodu na nový systém) s výjimkou odměňování za výkon různých funkcí ve státní správě a samosprávě, kdy výše odměny bude stanovena koeficientem, kterým se bude násobit MM. Velikost koeficientů je omezena zákonem. Nikdo, kdo pracuje ve veřejném sektoru nebo zastává nějakou funkci ve státní správě a samosprávě nemůže získat vyšší příjem, než stanovuje zákon a zároveň nemůže získat nižší příjem, než je výše MM.
V podnikatelském sektoru není maximální výše příjmů žádným způsobem omezena, minimální příjem nesmí být nižší, než je výše MM.
Kapitalistický nebo socialistický systém? Níže popsaný alternativní ekonomický systém není čistě socialistický ani čistě kapitalistický, pokud bereme za rozlišovací kriterium vlastnictví výrobních prostředků. Navrhovaný systém je systémem občanské společnosti se smíšeným vlastnictvím výrobních prostředků.
Pro správu veřejného majetku budou zřizovány Státní fondy, řízené správními radami, do kterých budou jmenováni odborníci na danou problematiku. Tyto fondy budou kontrolovány dozorčími radami a dalšími kontrolními mechanismy společnosti. Správní rady budou mít neomezeně dlouhé funkční období (budou průběžně obměňovány, pokud to bude potřeba) s tím, že v případě porušení zákona nebo nesprávného hospodaření ponesou konkrétní osoby plnou hmotnou i trestně právní odpovědnost za takové jednání. Tyto Státní fondy nahradí převážnou část ministerstev, budou mít kontinuální odborné vedení a nebudou se zmítat v neustálém chaosu vyvolaném střídáním politiků u výkonné moci.
V navrhovaném systému je podmínkou výkonu jakékoliv funkce, spojené s odbornou problematikou, odpovídající jí vzdělání a praxe.
Hodnota statků Je dána výhradně dohodou smluvních stran v transakci. V systému SES se nestanovuje žádná odhadní, účetní nebo jinak charakterizovaná hodnota statků. Hodnota statků je vždy tržní.
Finanční toky ve společnosti. Financování všech ekonomických vazeb ve společnosti se děje v souladu s níže ukázaným schématem:
1. kanál: emise NPP pro realizaci programů schválených obecními a krajskými zastupitelstvy a Poslaneckou sněmovnou. Obecní zastupitelstvo schvaluje neziskové projekty (objekty občanské vybavenosti, školy, střední školy, hřiště, kulturní domy ...) nebo projekty u nichž nelze přesně určit ekonomický prospěch, ale jsou důležité pro život a rozvoj obce (domovy důchodců, hospice, nemocnice ...). Na úrovni krajského zastupitelstva se schvalují projekty pro úroveň kraje a Poslanecká sněmovna schvaluje projekty s celostátní působností (vysoké školy, výzkumná centra, výzkumné ústavy, nemocnice, infrastruktura státu, elektrárny s velkým i výkony ...) + náklady státní správy a samosprávy.
2. kanál: emise NPP ekonomicky neaktivním skupinám obyvatel – nezletilí, student VŠ, mateřská dovolená, invalidé, penzisté
3. kanál: emise NPP formou úvěrů podnikatelskému sektoru
4. kanál: emise NPP formou spotřebitelských a hypotečních půjček obyvatelstvu
Financování v SES se děje průběžně. To znamená, že ze státního účtu se emituje do oběhu, přesně tolik NPP, kolik je v daném reálném čase potřeba. Je třeba si uvědomit, že SES je reálná ekonomika, bez finančních spekulací, což znamená, že peníze jsou potřeba pouze a jen v moment uskutečnění konkrétní transakce mezi účastníky transakce (občané, subjekty společnosti).
Peníze prostřednictvím využití NPP zcela volně cirkulují v systému a nikdo nemůže znemožnit jinému přístup k nim. To znamená, že peníze není možné v SES žádným způsobem 50 znehodnotit, odvést za hranice nebo jiným způsobem zablokovat v jejich cirkulaci. Rychlost cirkulace peněz v systému je potom závislá jedině od konkrétního počtu konkrétních transakcí v reálném čase. To znamená, že se občané nepřizpůsobují systému (jak je tomu dnes), ale systém se přizpůsobuje svobodné vůli občanů a subjektů společnosti.